tipy, články, zajímavosti

Plemeno Československý vlčák má základ v tehdejší ČSSR, kde se v roce 1955 povedl pokus o zkřížení německého ovčáka a karpatského vlka. Štěňata první generace se velmi podobala vlkům. Jejich výchova byla proto obtížná. Štěňata z druhé generace, která byl včas odebrána od smečky a vychována samostatně, již byla plně cvičitelná. Dnes se toto mladé plemeno řadí mezi pracovní psy a patří pod patronát Slovenské republiky.

Československý vlčák dorůsta větší, než střední velikosti. Feny mohou dorůst v kohoutku až 65cm a psy běžně dorůstají až 75cm. Vzhledem i pohybem velmi připomíná vlka. Barva srsti bývá různá. Zbarvení může být mírně rezavé i plně stříbrné. Důležitým znakem jsou jantarově zbarvené oči. ČV je velmi dobrý ve vytrvalostních závodech. Typickým pohybem je nízký klus, kterým dokáže uběhnout až 100Km.

Zvláštní rysy v povaze tohoto plemene vybízí k velké rozvážnosti při rozhodnutí, zda si ČV pořídit.  V každém případě patří mezi velmi aktivní, pracovitá a společenská plemena. Výcvik tohoto psa je obtížnější a cviky, které mu příjdou bezdůvodné budete vyžadovat marně. Odměnou za vaši snahu vám však bude obrovská vytrvalost a neskonalá oddanost. Výhodou tohoto plemene je obrovská odolnost proti nepříznivému počasí. Pokud výchovu štěněte zanedbáte budete mít doma ustrašeného psa, ve kterém se probudí vlčí pudy a už jen těžko se budou odnaučovat. ČV žijící pohromadě vytvoří nerozlučnou smečku a smečkové chování u nich převládá. Pokud spolu žije pes s fenou, dokážou žít v nerozlučném partnerství i celý život. Je dobré si tedy uvědomi, že máte-li doma jednoho ČV, vaše rodina je pro něj smečkou, a tak potřebuje trochu z vaši pozornosti a času.